












Webstránky WEBO1945.cz provozuji již od roku 2006 a sbírkové předměty publikuji v sekci BLOG, ve sbírkách OBJECTS a v internetovém prostředí s hashtagem #WestBohemia1945. Nedílnou součástí a hlavním cílem mé dlouholeté sbírkové činnosti je představení vybraných exponátů veřejnosti v muzejních expozicích nebo zapůjčení sbírkových předmětů pro dočasné výstavy a filmové účely. Těším se na nabídku vašich militarií, na výměnu v sekci TRADE a na váš případný nákup v E-SHOPU, kterým podporujete web WEBO1945.🪖IR
Dochovaná uniforma, fotografie a svědectví z dobového tisku společně připomínají příběh amerického důstojníka, který zažil boje na evropském bojišti v závěru první světové války. Tento soubor 1st Lt. Roberta L. Hedgese Jr. ve velmi pěkném stavu jsem získal před lety v dražbě na mezinárodní aukci eBay. Komplet tvoří vojenská čepice – lodička s iniciály RLH, tunika, rajtky a dobová fotografie důstojníka. Podle nášivky „Indianhead“ na levém rukávu lze určit jeho příslušnost ke slavné 2. pěší divizi americké armády. Robert sloužil u 1. praporu 23. pěšího pluku této divize, která byla zformována ve francouzském Bourmontu dne 26. října 1917. Stala se součástí Amerických expedičních sil (American Expeditionary Forces – AEF) a zapojila se do bojů na západní frontě první světové války. Po válce se slavná 2. pěší divize podílela na okupační službě v Německu v rámci amerických okupačních sil. Nášivka 3. americké armády na pravém rukávu zároveň dokládá spojení s touto armádou, která v roce 1919 plnila okupační úkoly v Německu. Za své válečné zásluhy obdržel francouzský válečný kříž Croix de guerre se stříbrnou hvězdou. V dopise svému otci, jehož obsah zveřejnil americký deník The St. Louis Star and Times dne 28. října 1918, popsal Hedges intenzivní dělostřeleckou přípravu před útokem, postup amerických vojáků přes německé linie i vlastní zkušenost pod nepřátelskou palbou:
„Než jsme vyrazili do útoku, předcházela tomu čtyři hodiny trvající velmi silná dělostřelecká příprava. Když se člověk podíval směrem k německým liniím, vypadalo to, jako by tam vyrostla ohnivá zeď. Ve vzduchu zářily světlice a signální rakety, které osvětlovaly průchody v ostnatém drátu. Kam až oko dohlédlo, procházeli tudy Američané. Německá přední linie byla rozstřílená na kusy. Hnali jsme všechno před sebou a rychle jsme s nimi skoncovali. Abychom se dostali do prvního města, museli jsme sestoupit z kopce, kde nebylo prakticky žádné krytí. Němci na nás pálili přímou palbou ze svých třípalcových děl; kamkoli jsme se hnuli, tam dopadaly granáty. Bylo to hotové peklo. Dvakrát mě to srazilo k zemi a kulka z kulometu mě jen škrábla.“