












Webové stránky WEBO1945 rozvíjím postupně od roku 2006, sbírkové předměty a jejich příběhy publikuji zde v BLOGU, ve sbírkách OBJECTS a na sítích @WestBohemia1945. Vedle sběratelské, badatelské a klubové činnosti spolupracuji s partnery na výstavních a publikačních projektech s cílem uchovat památku osvobození západních Čech v roce 1945. Uvítám nabídky dobových US militarií a rád pomohu s identifikací i vašich předmětů. Těším se na sběratelskou výměnu v sekci TRADE i na váš případný nákup v E-SHOPU WEBO1945, kterým podporujete provoz a další rozvoj tohoto webu. IR

Původní plakát pro podporu stavby památníku americké armády v Plzni byl po válce vytištěn v Grafických závodech Pour a spol. v Plzni v Hankově ulici 6 a vlastním ho téměř 30 let od jeho zakoupení v předním plzeňském antikvariátu pana Václava Beneše. Po odchodu amerických vojáků z Plzně a okolí v listopadu 1945 chtěli občané již po válce vyjádřit svoji vděčnost americkým osvoboditelům významným monumentem. Rozhodli se proto, že uspořádají sbírku na postavení důstojného památníku. Iniciátorem vzniku pomníku byl Americký ústav v Československu se sídlem v Plzni v čele s panem ing. Zubatým a v květnu 1947 byl položen základní kámen "U Práce", tehdy za přítomnosti velvyslance USA Laurence Steinhardta, ministra zahraničí Jana Masaryka a mnoha významných veřejných a vojenských představitelů. Zároveň byla vypsána veřejná soutěž na centrální památník americké armádě v Plzni, ale po únorovém komunistickém puči v roce 1948 již k realizaci nedošlo. Soutěže se zúčastnil např. i známý sochař Otokar Walter, autor pamětní desky 16. obrněné divize na plzeňské radnici nebo pamětní desky připomínající osvobození Klatov. Ačkoliv bylo vybráno téměř 6 miliónů korun na plzeňský pomník v poválečných letech od obyvatel z celého Československa, s nastupujícím komunistickým režimem nebyl z ideologických důvodů realizován a vybraná částka byla místním národním výborem KSČ údajně věnována hrdinnému korejskému lidu v zapomenuté a dodnes neskončené válce a pouze přerušené příměřím v roce 1953 na Korejském poloostrově. Místo travnatého trojúhelníku na křižovatce u Práce se stalo monitorovaným a sledovaným nejvíce v dubnu a květnu, již v roce 1948 došlo k odstranění květin a vlajek či k evidenci a následnému výslechu přítomných občanů. Následovalo odstranění kamene a ačkoliv svitla naděje v roce 1968, tak se plzeňský monument dočkal v roce 1990 opětovného odhalení základního kamene za přítomnosti prezidenta Václava Havla, velvyslankyně USA Shirley Temple-Blackové a samozřejmě mnoha válečných veteránů a pamětníků. K odhalení hotového díla v podobě dvou žulových pylonů s děkovnými nápisy v češtině i angličtině a reliéfní mapou postupu US Army na evropském bojišti došlo v roce 1995 a k nezbytné rekonstrukci v roce 2018. Památník "Díky, Ameriko!" je každoročním místem setkávání při vzpomínkových aktech nejvíce během květnových Slavností svobody Plzeň a je bezesporu jedinečným symbolem svobody a zároveň v historickém místě (u Práce) časovým milníkem a spojením mezi obdobím konce 2. světové války v Evropě a současností na českém západě.